Projektový den – Liberation Day očima 9. A a 9. C

24.5.2018 07:28

Konec 2. světové války a oslavy osvobození spadají na 8. května, ale my jsme si tento významný den připomněli o 4 dny dříve během projektového dne v britsko-českém ladění, který pro nás připravila učitelka anglického jazyka Miss Jacob.

V pátek 4. května jsme vstoupili na pár hodin do 40. let minulého století okamžikem, kdy jsme vzali za kliku učebny č. 47. Paní učitelka nás přivítala v dobovém oblečení i účesu. Třída byla vyzdobena v anglickém stylu, na stěnách visely portréty královské rodiny, sira Winstona Churchilla i britská standarta společně s českou a britskou vlajkou. Na lavicích byly vystaveny papírové modely Big Benu, Britského parlamentu i červených telefonních budek. Ve váze voněl šeřík. Třídu dekorovaly girlandy s britskými motivy, Union Jackem a siluetou současné panovnice královny Elizabeth II. Také pro nás byl připravený nazdobený foto koutek. A v neposlední řadě na nás čekal velký stůl s občerstvením, které paní učitelka s pomocí několika žáků přichystala. Na stole byly čajové konvičky s anglickým čajem, talíře s pravými anglickými sendviči a v plechovkách domácí anglické Digestive biscuits.

Program celého dne byl vcelku prostý, ale dobře zorganizovaný a promyšlený do posledního detailu. Na začátku paní učitelka zapálila svíčku a všichni jsme povstali, za odbíjení zvonů Big Benu jsme drželi minutu ticha za všechny oběti 2. světové války. Následoval hromadný přípitek „TO FREEDOM AND PEACE“ (na svobodu a mír) a všichni jsme společně vzdali hold všem statečným lidem zpěvem písně „We´ll meet again“ od Very Lynn. Poté jsme se usadili a shlédli jsme prezentaci o královské rodině a tehdejším britském králi Georgovi VI., která byla celá doprovázena zajímavými fotografiemi. Jako další v pořádí bylo promítání filmu Pianista v původním znění a nezkrácené verzi. Než jsme se ale nechali vtáhnout do příběhu podle pravdivé události, seznámili jsme se díky knižní autobiografii s hlavním hrdinou filmu, polským hudebníkem židovského původu Wladiszlawem Spielmanem, na reálných fotografiích tak trochu osobně. A začalo promítání, kde byla naplánovaná přestávka v půli filmu, vzhledem k jeho délce. Během pauzy jsme šli ochutnat všechny ty anglické dobroty, které čekaly na stole. Bylo to výtečné a všem moc chutnalo a brzy zbyly jen prázdné talíře. Posilnili jsme se a pokračovali jsme ve sledování druhé půlky filmu. Dozněli poslední tóny Chopinovy skladby, která doprovázela titulky a ve třídě bylo opět světlo. A teď nás čekala také práce.
V pracovních listech jsme četli i doplňovali. Dověděli jsme se zajímavé informace o důležitých osobnostech britské válečné historie. Nakonec jsme diskutovali o filmu, sdíleli své dojmy a myšlenky. A v momentě, kdy vše bylo řečeno a padlo slovo rozloučení, zhasla i svíčka, která od samého začátku hořela.

Atmosféra během celého dne se měnila od vážné a místy pochmurné a smutné až ke smíšeným pocitům, spokojenosti a radosti. Když odbíjely zvony, všichni chápali vážnost situace a ve třídě bylo hrobové ticho a zvuk zvonů se linul celým křídlem školy. I společnou píseň většina z nás nahlas zpívala a věděli jsme, že to není jen nějaký text a melodie. Cítili jsme ten smysl toho všeho. Film byl vynikající a většinu z nás to vtáhlo do děje, chvílemi jsme hrůzou nedýchali, chvílemi se některým chtělo brečet, zvlášť, když si člověk připomenul, že to, co vidíme na plátně, se skutečně stalo a skutečnou tvář pana Spielmana jsme znali z fotografií. Zažili jsme ale i veselé chvilky, když jsme společně popíjeli čaj, jedli sendviče a mlsali sušenky. I během práce s pracovními listy byl ve třídě klid a snažili jsme se zapojit všichni do práce. Na konci akce při společném fotu na závěr bylo vidět, že si to většina z nás opravdu užila.

Závěrem bychom chtěli dodat, že se nám akce opravdu líbila a skutečně se to povedlo a kdybychom měli možnost zúčastnit se znovu, tak bychom do toho šli. Pochopili jsme, jak těžká doba tenkrát byla a jak je důležité si tyto události neustále připomínat. Odnesli jsme si nové poznatky a spoustu námětů k přemýšlení. A hlavně, jak moc je důležité poučit se z chyb minulosti a vyvarovat se jich v naší budoucnosti.

Názory žáků :

„Tento den byl zaručeně jeden z těch nejlepších a doufám, že to nebyl i poslední, protože příští deváťáci by docela o dost přišli.“

„Film byl sice dlouhý, ale nádherně natočený. Herci perfektně hráli své role a prostředí, ve kterém se nacházeli bylo vystihující dobu, ve které se film odehrával. Třešničku na dortu dělalo občerstvení, které bylo výborné a chválím ty, co ho připravili. „

„Celkově to na mě udělalo velký dojem, že tohle paní učitelka dokázala udělat sama.“

„Asi jediné, co mě nebavilo, bylo vyprávění o královně Alžbětě II. a její rodině. Přišlo mi to nezajímavé a nezáživné pro mě.“

„Tento den se mi moc líbil, hrozně se mi na tom líbilo, jak to bylo uspořádané a každý tam měl svůj klid. A paní učitelka byla velmi hezky oblečená, ty ponožky byly suprový.“

„Dojemné bylo, že jsme drželi minutu ticha. A myslím si, že se všem líbilo to, jak byla paní učitelka obléknuta do té doby.“

„Z toho filmu si budu ještě dlouho pamatovat pár smutných okamžiků, ale aspoň jsme viděli jak to bylo doopravdy.“

„Celá akce se mi líbila, byla velmi formální a uctivá k padlým za naši svobodu.“

„Musím pochválit výzdobu, která byla opravdu moc hezká.“

„Líbilo se mi, že paní učitelka nám ukázala knihy z té doby a také knihu, podle které vznikl film.“

„Akce byla naprosto vydařená – dobové jídlo (sandwich a anglické sušenky), dobově oblečená Mgr. Jacob a film velmi zajímavý, ukazující hrůzy prováděné Židům a Romům za druhé světové války. „